Máte doma 22 °C, ale přesto je vám zima? Nebo teploměr ukazuje jinou hodnotu než termostat topení? Nemusí být rozbitý. Velkou roli v tomto případě hraje místo, na které jste ho postavili nebo pověsili. Teploměr totiž neměří „teplotu celého pokoje“, ale vzduch bezprostředně kolem sebe. A ten může být u okna, radiátoru nebo pod stropem výrazně jiný než o pár metrů dál.
Nejlepší místo je na vnitřní stěně přibližně 1,3 až 1,5 metru nad podlahou. Teploměr by měl být na volném místě, kde kolem něj může vzduch normálně proudit. Jenom tak získáte tu správnou hodnotu, která nejlépe odpovídá teplotě, kterou doma skutečně vnímáte.
Radiátor ani okno nejsou dobrý soused
Teploměr nad radiátorem je prakticky odsouzený k tomu, aby vám lhal. Teplý vzduch od topení stoupá vzhůru a přístroj tak naměří vyšší hodnotu, než jaká panuje ve zbytku místnosti. Podobně ho ovlivní krb, kamna, lampa, televize nebo jiná elektronika, která při provozu vydává teplo.
S oknem je to zase opačně. V zimě je jeho okolí chladnější a při větrání na teploměr okamžitě proudí studený vzduch. V létě se pro změnu sklo i parapet rozpálí od slunce a teploměr pak snadno ukáže víc, než kolik je skutečně v pokoji. Přímé sluneční paprsky navíc zahřívají samotný přístroj, takže jeho údaj už nemá s reálnou teplotou vzduchu mnoho společného.
Zapomeňte proto na parapet i místo těsně vedle okna. Teploměr nepatří ani za závěs, záclonu nebo do police mezi nábytek. Potřebuje kolem sebe volný prostor, aby k němu mohl vzduch přirozeně proudit. Jinak budete možná přesně vědět, kolik stupňů je právě u záclony, ale ne to, jakou teplotu máte skutečně v místnosti.
Teploměr nebude sedět v koutě!
Roh místnosti vypadá jako praktické místo, kde teploměr nepřekáží, pro měření teploty ale vhodný není. Proudění vzduchu je tam omezené a teplotu ovlivňuje také povrch obou stěn. Ještě horší je vnější stěna, špatně izolované místo nebo výklenek. Studená stěna v zimě teploměr ochlazuje, zatímco v létě se může naopak výrazně zahřívat. Pokud máte možnost volby, dejte přednost běžné vnitřní stěně a místu, kde kolem přístroje není nic namačkané.
Nezáleží jen na výšce
Teplota se v místnosti mění také podle výšky. U podlahy bývá chladněji, zatímco teplý vzduch stoupá vzhůru. Teploměr položený na zemi proto nemusí ukázat to, co skutečně cítíte při běžném pobytu v pokoji. Naopak těsně pod stropem už může měření ovlivňovat teplejší vzduch.
Výška kolem 1,5 metru je proto rozumný kompromis. Pokud máte teploměr na stolku, nemusíte kvůli tomu samozřejmě vrtat do zdi. Důležitější je, aby nebyl těsně u radiátoru, okna, dveří nebo jiného zdroje tepla či chladu.
Po přemístění mu dejte čas
Teploměr také nezačne po přenesení do jiné místnosti okamžitě ukazovat její skutečnou teplotu. Samotný přístroj má určitou teplotu a potřebuje se přizpůsobit novému prostředí. Proto je zbytečné přenést ho z chodby do obýváku a hodnotu kontrolovat po půl minutě. Nechte ho raději několik minut v klidu a u citlivějšího měření klidně i déle. Během té doby neotvírejte těsně vedle něj okno ani dveře a nedržte ho v ruce. Pokud chcete teplotu porovnávat mezi místnostmi, používejte stejný postup a umisťujte teploměr přibližně do stejné výšky.
A ještě jeden praktický detail: nesnažte se najít místo, kde teploměr ukáže přesně teplotu, kterou chcete mít. Pokud je v pokoji u podlahy zima a u stropu teplo, žádné jediné číslo dokonale nepopíše celý prostor. Smyslem správného umístění je získat co nejrozumnější údaj o podmínkách v části místnosti, kde se běžně pohybujete.
Zdroj foto: freepik.com
Zdroje textu: tecomat.cz, asb-portal.cz, velux.co.uk
